Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Povodně, krajina a lidé na řece Moravě (na příkladech ze 17. až 19. století)
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
V přírodních podmínkách střední Evropy se záplavy vyskytovaly vždy a je s nimi nutné počítat i nadále. Z historie výskytu povodní je patrná nezpochybnitelná skutečnost, že společnost se i po prožitých pohromách neustále ocitá v situaci, kdy další hydrometeorologické katastrofy jsou prakticky jisté. Proto je nutné neustále oživovat povodňovou historickou paměť, o což jsme se snažili i v tomto příspěvku. Žádná povodeň není svými projevy i dopady stejná, ale jedinečná, i proto je poučení z historických případů pro přítomnost i budoucnost stále aktuální. Na vybraných příkladech z pozapomenuté historie vztahů člověka a povodní na řece Moravě ze 17. až 19. století dokumentujeme, s jakými dopady a problémy se obyvatelé, usídlení u této řeky, v souvislosti s povodněmi setkávali a jak byly v tehdejší době řešeny.
Revitalizace toku Moravy versus podnikatelské záměry
Halačka, Karel ; Mendel, Jan ; Papoušek, Ivo ; Vetešník, Lukáš
Tok řeky Moravy je významným nadnárodním biokoridorem s velkým biologickým potenciálem, o čemž svědčí i výsledky recentních ichtyologických sledování. Existuje plán revitalizačních projektů s cílem zprůchodnění migračních barier a repatriaci původních druhů živočichů. Současně se však na toto území soustřeďuje řada podnikatelských záměrů, jejichž realizace by tyto snahy zcela znemožnila či omezila. Měl by proto být nejprve proveden komplexní biologický průzkumu celého toku Moravy a následně vypracován detailní projekt zpřírodnění říční nivy včetně stále existujících fragmentů původního koryta. Ten by pak posloužil jako základ pro centrálně posuzované potenciální podnikatelské záměry.
Potenciál obnovy slanomilné vegetace meliorované nivy dolní Trkmanky
Halas, Petr
Niva v okolí dolního toku říčky Trkmanky reprezentuje jedno z nejvýznamnějších území s výskytem slanomilné vegetace v České republice. Tato vegetace je nepatrným zbytkem původního rozšíření. V souvislosti se způsoby využívání slaniskové vegetace v minulosti a dnes se změnilo i druhové složení. Řada druhů vyhynula v důsledku přímého zničení biotopů, změn vláhového režimu a také upuštěním od extenzivního využívání těchto biotopů. Přes všechna úskalí existuje díky specifikům zasolených půd a konkurenceschopnosti slanomilných druhů šance pro přežití při vhodných postupech péče o tyto vzácné biotopy.
Sukcese nivních biotopů po povodni v roce 1997 na úseku řeky Bečvy
Grohmanová, L. ; Lacina, Jan
Po povodni v roce 1997 se naskytla možnost sledování dynamického fluviálního sukcesního vývoje rostlinných společenstev. V tomto článku se zabýváme srovnáním třech vybraných výzkumných lokalit: Lhotka nad Bečvou, „Pod Břehy“, Choryně, „vyústění Milotického potoka“ a Rybáře nedaleko Drahotuš zvaných jako “Rybáře”. Vybrané oblasti výzkumu se nacházejí v Zlínském a Olomouckém kraji, v okrese Přerov a Vsetín. V každé výzkumné oblasti jsme vybrali 10m široký transekt pro podrobné mapování vegetace. Takto jsme získali nova data pro další srovnání s daty získanými v desetiletém období výzkumu. Hlavním cílem příspěvku je porovnání a vyhodnocení dynamické fluviální sukcesní série po deseti letech a pokračovat se studovanými transekty pro budoucí výzkum sledování dynamické fluviální sukcese na řece Bečvě. Získaná data mohou být cenným materiálem pro budoucí ochranářská opatření.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.